KONEC.

Jaroslav Vrchlický

KONEC.
K prazdroji chci se navrátiti, prach s prachem všeho pomísiti, jak po větru já hnal se světem, co víc než prach svět může míti? Na konec, pomýšlej, ó srdce! Vstát musím, sotva začnu sníti, mé skutky přímo v tvář mi hledí a v nich přede mnou – celé žití. 140