V RANNÍ ZOŘI.

Jaroslav Vrchlický

V RANNÍ ZOŘI.
Ó duše, vzbuď se v jitra svit, v obličej svého Vládce zřít! Já v muce toužím, k němu lnu, své ruce vášniv za ním pnu! Jen svoje chudé slovo mám, ten poklad jemu zachovám. Zda zemského já prachu syn kdy Nejvyššího stihnu stín? Ba všichni v síly záchvitu, ó lidé, jak jsme malí tu! A přec jen k Tobě dnes jak dřív lnu, já sám vstříc Ti, pokud živ! (Gabirol.)
143