I. SONET.

Jaroslav Vrchlický

I.
SONET.
Bych smělost měl, jaké mám vůle pláníplání, a mohl s vámi mluviti kdes v skrytu, jak láska ve stálém mne týrá citu, já nesnášel bych tolik běd a lkání. Jak list se třese při každičkém vání, tak já se chvím ve vašich očí svitu, má všecka síla mizí bez soucitu mou žhoucí slast mi berouc, ó má paní! Tu utíkám se k Lásce, pánu svému, by mluvil za mne u vás s horlivostí o něze, z vás jež proudí srdci mému. Vás, paní, za to prosím v zdvořilosti, bez hněvu slyšte jej a věřte všemu, on pravdu řekne vám, jen v počestnosti jak váš jsem, k čemu síly nemám dosti. 154

Kniha Z niv poezie národní a umělé (1898)
Autor Jaroslav Vrchlický