III. A praví Psyche: „Ten plášť hmoty tíží

Jaroslav Vrchlický

III.
A praví Psyche: „Ten plášť hmoty tíží A praví Psyche: „Ten plášť hmoty tíží
a k zemi stahuje mé vzdušné tělo, to nadarmo se touhou rozepělo a marně chví se pod tou skalní mříží. A oko hloub a hloub se v propast hříží, a slovo rtů se dávno odmlčelo, jest snem a zdáním, skutkem co být mělo, krok vrávorá a hlava se víc níží...níží...“ Ó mimoso své nekonečné pouti, jak mi tě, vzdušný motýlku můj, líto! Chceš stále vpřed, a nemůžeš se hnouti. Co Věčnost nad tebou skrz hvězdné síto se hrne veletokem, kaskádami... Ó Psycho, dítě bohů, zůstaň s námi! 47

Kniha Zaváté stezky (1908)
Autor Jaroslav Vrchlický