PŮLNOC.

Jaroslav Vrchlický

PŮLNOC.
Dvanáctá bije – její zvuk mne z dum a snů víc nevyruší, toť v bludiště mých dum a muk jak bzukot muší. To znělo již nad hlavou mou, co tak jsem kráčel žití hluší, a tento drsný povel tmou v sluch marně buší. Ba tento neodvane hles, co hluboko mi srdce kruší, znám dobře hodin mroucích ples, memento duší. Dí každá: „Bylo, není již!již!“ Jdou za mnou nové, jiné, tužší se hrnou – větší jejich tíž – Mlčet jen sluší!“ 138