BALLADA KU CHVÁLE PTÁKA.
Jak ve tropických pralesech,
tak v stínech polabského proutí,
i tam, kde lišejníků mech
se smí jen bídně k slunci pnouti,
jdeš s člověkem na jeho pouti,
s odstíny barev tisíci
smíš nebes výšin dolétnouti –
Buď zdráv, ty ptáku pějící!
Ó, leť si orla na křídlech,
kde slední ledovec se hroutí,
hosť tebe řek a jezer břeh,
háj smavý mlýnů ve zákoutí,
hrad tmavý ve rozvalin souti;
přírody srdce bušící,
jež nikdy nemůž’ utichnouti –
Buď zdráv, ty ptáku pějící!
Ať milenky mé zpíváš v snech,
ať z hvozdů zasmušilých, douti
142
zkad slyším boha věčný dech,
kterým chce hmota oživnouti,
ať v prosté kleci zatiknouti
smíš, kde krb svítí hořící:
volnosti duchem budeš slouti –
Buď zdráv, ty ptáku pějící!
Poslání.
Tvůj zpěv jak perly navléknouti
bych toužil v zvuků směsici
kol šíje, kde smím podřímnouti –
Buď zdráv, ty ptáku pějící!
143