Světlo.

Jaroslav Vrchlický

Světlo.
Za oknem, které tmavé, vidím chvět se jako rudou slzu světlo malé: teď skočí, teď se mihne, klidně hned za oknem. Zda sklání dívka nad šití tvář stále? Zda studenta nad knihou chví se ret? Zda děti spat jdou v jizbě začernalé? Zda myšlénka tam pučí v rajský květ? Zda hříchů jab’ko klesá s větví zralé? Jak jdu, tak celý stkávám sobě svět za oknem. 47

Kniha Zlatý prach (1897)
Autor Jaroslav Vrchlický