Tvrdošijnost.

Jaroslav Vrchlický

Já nebudu již jiný – nech to být! Po čtyřicítce jest již pevný cit a nemění se vážkou rychloletou. Co ztratil jsem, je pryč, to dobře vím, co doufal jsem, je prach a sen a dým, však růže zbyly v srdci a dál kvetou. Snad hračkář, snílek, básník, samotář... vše připouštím, však jistá zlatá zář mi v srdce svítí z chudobky jak zvonku. Tak vedli jsme to, srdce mé, ó viď! Tak žili jsme – nač popouštěti píď? Tak dožijem to, nechť i v klamu, k sklonku!

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

484. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MÁLO. (Jaroslav Vrchlický)
  2. SLOKY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. None (Jaroslav Vrchlický)
  4. Tajemná duše. (Emanuel z Čenkova)
  5. ŠTĚSTÍ. (Antonín Klášterský)
  6. XXII. BALLADA O JEDNOM VLČÍM MÁKU. (Jaroslav Vrchlický)
  7. POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (Josef Kuchař)
  8. CESTOU K JESENI. (Antonín Klášterský)
  9. O své lásce k poesii. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Z lesů. (Růžena Jesenská)