III. Matamor.

Jaroslav Vrchlický

III.
Matamor.
Matamor, jak hne se, chvěje scenou, řinčí šavlí, seká vše a zmlátí, jeho rána na stůl pěstí platí, se vším rve se i s ďáblovou ženou. Sacre-bleu! – Sto hromů! – Všichni svatí! Tak se naparuje, tak se klátí s hubou k uším v kořen rozceněnou, Na drátku v sled visí ztichlý pěnou Matamor. V hřbitovní kdys alej vyzdobenou sochami, jež slunce paprsk zlatí, vstoup’ jsem. Každý za nejvyšší cenou hnal se, rval se – teď tu musí spáti vybouřené žití po závrati Matamor! 77

Kniha Zlatý prach (1897)
Autor Jaroslav Vrchlický