V dešti.

Jaroslav Vrchlický

Zamokli jsme zcela. Obzor ztracen v neprostupnou mlhu, z které splývá hustý déšť. Kraj do dálky je ztracen, freska, kterou cizí ruka smývá, sotva strom že někde snětí kývá. Bez naděje oko mé se dívá v nebes kout, jenž včera ještě zlacen západem byl, tam se víc to stmívá... Zamokli jsme. Srdce! V kterém starý smutek zpívá, věčný žalobník, jenž nepodplacen, kdy ti bude aspoň slzou vrácen klid ten, jenž se v dešti k zemi schvívá? – Zamokli jsme.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1213. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DUJ SI, HŘMI SI, VICHŘICE! (Antonín Klášterský)
  2. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. KOMENTÁŘ (Stanislav Kostka Neumann)
  5. XVII. Elegie. (Josef Svatopluk Machar)
  6. XIX. DÍVKA Z PŘEDMĚSTÍ. (Petr Křička)
  7. Jen vy ne, písně mé. (Adolf Heyduk)
  8. MLHA NA HORÁCH (Viktor Dyk)
  9. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  10. PROSTÝ MOTIV (Hanuš Jelínek)