XVII. Elegie.

Josef Svatopluk Machar

Jak lis žloutnou kdy chlad try vanou(J6f) se stro třesavých v zem vlhkou upa(J6m) tak dny vezdejší v tůň věčna smut kanou(J6f) a pečeť nicoty se na uklá(J6m) Můj zpěv mne opouští a všechny dojmy vnější(J6f) v mé nitro zapadnou bez šumu ozvěny(J6m) a tam se na vždycky v sen mrt ukonejší(J6f) jak v kal hlubi zapad kameny(J6m) Šum lis ptá zpěv a šarlato pad(J6f) vše co jsem miloval tak bouř před roky(J6m) i srdce včino jež začne lásku chápat(J6f) víc neunesou mne již v zápal hlubo(J6m) Tak šinu žitím se vln nudy pod přívalem(J6f) jak ži mrtvola kam ony zakývnou(J6m) a s prázdnou rados a se svým starým žalem(J6f) jest mi ten všed svět jen rakví protivnou(J6m)

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

443. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Babánek)
  2. USÍNAJÍCÍ ZEMĚ. (František Taufer)
  3. DUJ SI, HŘMI SI, VICHŘICE! (Antonín Klášterský)
  4. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. TULÁCI. (Karel Červinka)
  6. LII. V duši mé vždy jako v lese, (Vítězslav Hálek)
  7. MLADOSŤ. (Karel Červinka)
  8. O dušičkách. (Adolf Heyduk)
  9. 2. Co si to jeseň zpívá, (Jan Evangelista Nečas)
  10. PODZIM. (Arnošt Ráž)