XVII. Elegie.

Josef Svatopluk Machar

Jak listí žloutnoucí kdy chladné větry vanou(J6f) se stromů třesavých v zem vlhkou upadá(J6m) tak dny mé vezdejší v tůň věčna smutně kanou(J6f) a pečeť nicoty se na ně ukládá(J6m) Můj zpěv mne opouští a všechny dojmy vnější(J6f) v mé nitro zapadnou bez šumu ozvěny(J6m) a tam se na vždycky v sen mrtvý ukonejší(J6f) jak v kalné hlubině zapadlé kameny(J6m) Šum listí ptáků zpěv a šarlatový západ(J6f) vše co jsem miloval tak bouřně před roky(J6m) i srdce dívčino jež začne lásku chápat(J6f) víc neunesou mne již v zápal hluboký(J6m) Tak šinu žitím se vln nudy pod přívalem(J6f) jak živá mrtvola kam ony zakývnou(J6m) a s prázdnou radostí a se svým starým žalem(J6f) jest mi ten všední svět jen rakví protivnou(J6m)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	16
Jamb:	16 (100 %)