LII. V duši mé vždy jako v lese,

Vítězslav Hálek

V duši vždy jako v lese(T4f) a ten les též bez řeči(T5m) Zdaž i duše v svou jeseň(T4f) s písmi se jednou odmlčí(T5m) Zdaž i lis moje blednouc(T4f) počne padat so v úlevu(T5m) že i ptáčku jenž to vi(T4f) smutno v odlet jen ne do zpěvu(T5m) Zdaž mých sa tev kaž(T4f) zapomene dáv jara dech(T5m) že jen zbude drs ho(T4f) tru v pláč a kavkám na posměch(T5m) Zdaž seň jak ty stromy(T4f) chladnouc přikrčí se do mechu(T5m) že i tomu broučku zima(T4f) jenž v něm darmo hledal oddechu(T5m) Mar pta vše to přijde(T4f) toť jen konec v samém počátku(T5m) Přijdou i ty sněhy (T4f) zasypat mou lidem památku(T5m)

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

119. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na podzim. (Bohdan Kaminský)
  2. None (Karel Babánek)
  3. NÁLADA. (Karel Hugo Hilar)
  4. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. VI. To přec už byla píseň poslední, (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. NAČ TEPEŠ, PÍSNI... (Josef Václav Sládek)
  7. XVII. Elegie. (Josef Svatopluk Machar)
  8. PÍSEŇ PODZIMU. (Karel Babánek)
  9. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. 2. Co si to jeseň zpívá, (Jan Evangelista Nečas)