XII. Na pranýři.

Jaroslav Vrchlický

Ulicemi povyk ří(T4f) dívka sto na praři(T4f) Sedra a polona(T4f) ru smrt již na ni sa(T4f) Dole hluč dav se tís(T4f) sleduje ji šklebnou pís(T4f) pokřikem a vysmíním(T4f) nadávkou a hloupým ním(T4f) Kmotra strýc i ma (T4f) s úsudkem tu kaž hbi(T4f) Tímto ruchem touto vřavou(T4f) se sklonou k ňadrům hlavou(T4f) básník zamyšle kráčel(T4f) ku praři též se stáčel(T4f) Soucit zřel k nebi vzhůru(T4f) vzdychnul Sestro do azuru(T4f) klid hleď v svém utrpe(T4f) ulcův los lepší ne(T4f) Nechť dav tles neb se ří(T4f) též stojím na praři(T4f)