Irský křest.
Na zeleném Erinu
velká slavnost jest,
svatý Patrik udílí
starým bardům křest.
Zlaté harfy nebudou
k chvále bohů znít,
v hvozdech, u cest, na branách
kříž jen bude čnít.
Svatý Patrik od rána
do večera křtil
starce, dívky, bardů sbor,
krátce, kde kdo byl.
Když však přišlo na hochy,
aby v svatý tok
pohroužili hlavu svou,
bedra, hruď a bok,
Povstalpovstal starý Ossian,
vladař zlatých strun:
Pravou ruku do těch vod
nesmí vhroužit jun!
73
Nechť křest ducha pradědů
z žil nám vystřebe,
bysme mohli po smrti
přímo do nebe,
Nesmínesmí, kdo je pravý Ir,
dědic svobody,
nesmí pravou ponořit
ruku do vody!
Proč to, barde? – udiven
Patrik zahřímá. –
Pravou rukou tasí meč,
ženu objímá!
74