I. Mží... Dlažba mokrá... Střechy jen se lesknou.

Jaroslav Vrchlický

Mží... Dlažba mokrá... Střechy jen se lesknou. Z mdlé ruky péro padá, v duši tesknou se neodbytná upomínka vrací jak v stará hnízda v novém jaře ptáci. Sním... Zavru oči... Po silnici jedem’, sta kopretin jen svítí v poli šedém, svět šedý dnes a jen ty květy svítí, k nám z niv a příkopů a tak se třpytí, že vítězně dne smutek přemáhají... Tou září jejich jedem’ jako v ráji, jejž viděl Milton v snu, kde beze ruchu šlo tisíc andělů a světlých duchů po velké louce zkvetlé, někam... v dáli. Dík! – Vzpomínky nás dosud nezklamaly...

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

312. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Květnová reverie. (Antonín Sova)
  2. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  3. Studie. (Antonín Sova)
  4. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  5. Koncem února. (Josef Svatopluk Machar)
  6. VEČER U BELVEDERU KRÁLOVNY ANNY. (Antonín Klášterský)
  7. Jitro na Petříně. (Jaroslav Vrchlický)
  8. None (Antonín Sova)
  9. POD ZBYTKEM STARÝCH HRADEB Z JARA. (Antonín Klášterský)
  10. JARNÍ OBRÁZEK. (Emanuel Čenkov)