U stolu psal jsem a lokal plnými prsy(Na)
ranní vzduch sílící(Na)
samoty horské blažen(Na)
že střásl jsem s beder prach cesty(Na)
a s duše tíseň a starosti břímě(Na)
A jak jsem psal zas rhytmy(Na)
Po dlouhém čase jsem pozdravil hudbu jich opět(Na)
Div stačilo péro(Na)
citů mých bouřlivé směsi přívalu nálad(Na)
Aj tu slétl(Na)
otevřeným oknem(Na)
bílý holub(Na)
slét ke mně do pokoje(Na)
a krotce na roh stolu si used(Na)
a moudře(Na)
se dlouho na mne díval(Na)
a nepohnul se ani(Na)
a neodletěl(Na)
i když jsem zastavil se v psaní péro(Na)
když odložil jsem zůstal(Na)
Víc duchu nežli ptáku(Na)
byl podoben ten bílý holub(Na)
jen hrdélko měl táhlé černě proužkované(Na)
však jinak celý bílý(Na)
plál svítil a se leskl(Na)
v slunci(Na)
plným jež proudem(Na)
ztápělo rozkvetlé řeřichy v okně(Na)
i modrých lobelií průhledné vzdušné zvonky(Na)
a házelo v pokoj(Na)
kaskady vlnivých kruhů chvějných a zlatých(Na)
Já zamyslil se v dumě(Na)
a proti ptáku sedě(Na)
jsem ptal se S jakým(Na)
jdeš ke mně vzkazem ó milý(Na)
Jsi vskutku pták Či příroda snad sama(Na)
tě posílá ke mně(Na)
s pozváním vlídným(Na)
že košaté posud staré má buky(Na)
bych neváhal k ní déle(Na)
se vrhnout na prsa její(Na)
na hrázích rybníků(Na)
stoleté duby a habry(Na)
s hnízd tísní(Na)
s kobercem květů a travin(Na)
a vonných metlic(Na)
a s bzukem včel a ruchem všeho hmyzu(Na)
v tmách snětí(Na)
se spící vlnou dole(Na)
a s písněmi ptáků vysoko v modrém jasu(Na)
a s tepem svého srdce(Na)
toho velkého vše jímajícího srdce matky(Na)
Snad tebou mne láká slibujíc(Na)
že dá mi nahlédnouti(Na)
v své taje všecky(Na)
jež odhalit mi stokrát slibovala(Na)
v dnech mládí jako druhdy Alastoru(Na)
že husté odhrne mi větve(Na)
nad stříbrotoky mořských ok a v hloubi(Na)
vod ztemnělých a hladkých(Na)
že zjeví se mi celá(Na)
bez masky nahá(Na)
Anebo duch jsi ptáku(Na)
snad jeden z oněch kteří dávno předešli mne(Na)
věčnosti cestou které jsem rád měl(Na)
a kteří rovněž též mne milovali(Na)
v těch dobách mládí(Na)
kdy bouřněj bijí srdce(Na)
a snadno(Na)
kruh přátelství se ocelový spájí(Na)
pro celý život(Na)
Snad básníka jsi sbratřeného duše(Na)
jenž po první své odmlčel se písni(Na)
jakoby bál se a tušil(Na)
že potřísnil by záhy smutkem kalem(Na)
běl čistých svojích křídel(Na)
a proto raděj dříve(Na)
se ztajil pro vždy pod kamenem hrobu(Na)
Či malíře snad který(Na)
se přímo vpil v magický půvab luny(Na)
že maloval jen měsíc(Na)
a jeho svit a šero(Na)
a láskou k němu vznícen(Na)
šel odtud opustil zde mladou krásnou ženu(Na)
i děti své by spěchal(Na)
se zpíjet luny čárem(Na)
po cestách záhadných a věčně temných(Na)
zkad návratu víc není(Na)
Či duch jsi mistra tonů(Na)
jenž věčných symfonií valné(Na)
opustil moře na okamžik jeden(Na)
by pozdravil mne v tichu(Na)
mé samoty a rázem(Na)
se vrátil jak byl v žití(Na)
vždy sám a hrdý v oceán všech zvuků(Na)
a v klid své dumy(Na)
Či myšlenka jsi posléz(Na)
jež vtělila se letíc(Na)
vstříc rhytmu písně mojí(Na)
Ó postůj neodletuj(Na)
Buď si kdo buď mně sladký(Na)
jest bílý jas tvých křídel(Na)
tak čistý nedotčený(Na)
jak samo Mládí(Na)
Či sám jsi toto Mládí(Na)
jež zakukleno v ptáka(Na)
svém na odletu(Na)
mne přišlo pozdraviti(Na)
mně říci(Na)
již konec všemu všemu všemu(Na)
všem sladkým výbojům(Na)
všem snům a tužbám(Na)
všem Donquixotiadám citů a vášně(Na)
všem titanickým vzdorům(Na)
já odcházím a pro vždy(Na)
a za mnou(Na)
jde Jeseň Dlouho jsi s ní koketoval(Na)
teď ale vskutku(Na)
blíž kráčí(Na)
je tady(Na)
buď připraven a hotov(Na)
Či snad jsi jednou z bytostí těch sladkých(Na)
ať žijících či mrtvých(Na)
jež vzplály ke mně láskou(Na)
a věrny zůstaly přes všecky bouře(Na)
to k vůli mé písni(Na)
již dal jsem rád a vždycky(Na)
Či duch jsi nezrozených(Na)
těch které ještě dlouhou cestou žití(Na)
mne najdou Či jsi herold(Na)
snad bílé Smrti Věř té nelekám se(Na)
však netoužím též po ní(Na)
neb jestli třeba stokrát zklamán(Na)
já věřím posud v život(Na)
a nechci odstoupiti(Na)
neb sílu bít se cítím(Na)
v svých ňadrech i v svém láskyplném srdci(Na)
Mlčíš(Na)
Jen snivým hledíš okem(Na)
v mé snění(Na)
Nuž buď si kdo buď(Na)
Ať duchem jsi či ptákem(Na)
hleď dál tím snivým okem(Na)
mně v duši s tebou idylla jest celá(Na)
mé letní samoty a toho světla(Na)
plným proudem(Na)
jež stápí řeřichy a lobelie(Na)
v mých oknech(Na)
i šeď mé skráně v zlato(Na)
vlnivé chvějné(Na)
vlídný ten pozdrav slunce(Na)
jež svítí z očí mé vnučky(Na)
Té jediné až vejde(Na)
svým drobným krůčkem moh bych odpustiti(Na)
že splaší tebe(Na)
že odlétneš zas otevřeným oknem(Na)
v jas zlato světlo(Na)
živel tvůj pravý(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
6 |
| Celkem veršů: |
158 |
| Neurčeno: |
158
(100 %)
|