PROLOG.

Jaroslav Vrchlický

Žen krásných visiony(Na) mé duše zrcadlem táhnou(Na) a jako harfy tóny(Na) až do dna srdce mi sáhnou(Na) Co velkosť jich a sláva(Na) kterými zaplály časy(Na) Jen žena v nich přede mnou vstává(Na) pouze zjev nebeské krásy(Na) Co na tom z minulosti(Na) a prachu že zvedají skráně(Na) Co krásné věčnosť hostí(Na) a paprsk její pad na ně(Na) Co na tom některé celý(Na) že život ztrávily v taji(Na) Přec verše zlaté jak včely(Na) jich krásu oblétají(Na) A jiné snů jsou jen děti(Na) z mé obraznosti vzlétly(Na) jak poupata na vonné sněti(Na) v rose a úsměvu vzkvetly(Na) s pletí jasmínovou(Na) vy bledé zlatovlásky(Na) mým strunám zase novou(Na) vdechněte píseň lásky(Na) s vlasem jak noc tmavým(Na) granáty temně žhoucí(Na) ku tónům veďte pravým(Na) mé srdce láskou vroucí(Na) Vy z dáli a vy v blízku(Na) pod tisem pod jabloní(Na) při šumném vodotrysku(Na) jenž o porfyry zvoní(Na) Na hrobech s urnou víry(Na) s obroučky na pažitu(Na) vy duše obrovské lyry(Na) při které v luny svitu(Na) báj lásky spřádá se sterá(Na) ve pustém parku mých písní(Na) kde náhle v dechu jara(Na) se listí s poupaty tísní(Na) Vy zjevy a visiony(Na) jste sochy úbělové(Na) jež listů do záclony(Na) též halí jaro nové(Na) jímž kolem bílých boků(Na) se břečťan přítulně plazí(Na) jímž lásky sen tkví v oku(Na) a dálka beze hrází(Na)

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

191. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Rybářka. (Julius Alois Koráb)
  2. Mé štěstí. (Xaver Dvořák)
  3. BOHYNĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Modlitba. (Julius Alois Koráb)
  5. ILLUSE LÁSKY. (Emanuel Čenkov)
  6. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  7. Intimní dialogy. (Jaroslav Vrchlický)
  8. XVI. Ne, mezi srdci věčně chladnými (Antonín Macek)
  9. Rty krásné Jindřišky. (Antonín Koukl)
  10. I. „Jehož jsi, Panno, počala!“ (Xaver Dvořák)