Západ slunce Léta Páně...

Viktor Dyk

To bude zvláštní západ slunce... Do šerého pokoje padati budou zlomené, melancholické, vyčítavé paprsky. A bude v pokoji přítmí... dusivé, omamné bude horko, tak mdlo, tak mdlo... Tak slunce bude zapadat... Nevím, neznám dne, kdy to bude. Vím, budu ležet s rozpáleným čelem na lůžku příliš umdlen, rozhořčen dlouhými, příliš dlouhými hodinami, banálními, výsměšnými slovy těch, kteří řeknou, že ještě není západ. Tak slunce bude zapadat... Ulicí hrčeti budou vozy, v pokoji povstane zvláštní šumot, tajemný, u lože umírajícího. Nápěvy, které nikdy nevypěji, smuteční, zlobné, vášnivé nápěvy, ty budou doznívati zvolna, zvolna, jak kámen hozený na hladinu řeky, kruhy a kruhy... Vždy větší a větší. A potom ticho... To bude zvláštní západ slunce!

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

47. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Smutné večery. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Studna vyschlá, prázdná, vyčerpaná, ( H. Uden)
  3. Po smrti. (Bohdan Kaminský)
  4. TERCINY. (Jaroslav Goll)
  5. NEDĚLNÍ VERŠE. (František Taufer)
  6. LETNÍ VEČER. (Louis Křikava)
  7. Melodie. (Jaroslav Vrchlický)
  8. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  9. Smutek. (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Píseň po bouři. (Jaroslav Vrchlický)