Západ slunce Léta Páně...

Viktor Dyk

Západ slunce Léta Páně....Páně...
To bude zvláštní západ slunce... Do šerého pokoje padati budou zlomené, melancholické, vyčítavé paprsky. A bude v pokoji přítmí..přítmí... dusivé, omamné bude horko, tak mdlo, tak mdlo..mdlo... Tak slunce bude zapadat..zapadat... Nevím, neznám dne, kdy to bude. Vím, budu ležet s rozpáleným čelem na lůžku příliš umdlen, rozhořčen dlouhými, příliš dlouhými hodinamihodinami, banálními, výsměšnými slovy těch, kteří řeknou, že ještě není západ. Tak slunce bude zapadat..zapadat... Ulicí hrčeti budou vozy, v pokoji povstane zvláštní šumot, tajemný, u lože umírajícího. Nápěvy, které nikdy nevypěji, smuteční, zlobné, vášnivé nápěvy, ty budou doznívati zvolna, zvolna, jak kámen hozený na hladinu řeky, kruhy a kruhy..kruhy... Vždy větší a větší. A potom ticho..ticho... To bude zvláštní západ slunce! 32