Píseň podzimní.

Viktor Dyk

Píseň podzimní.
Táhněte nebem, mračna, z vás každé bouři věšť! Má duše po ní lačna, chci vítr, chlad a dešť! Až bude vítr váti, pak vyjdu sobě rád... Chci s ním se prudce rváti, vždyť šťasten jsem a mlád! Chci metelici snésti, neb máj svůj v duši mám. Chci bouřné lásky štěstí! Chci sladký slávy klam! Táhněte, šedá mračna, věšť každé bouři z vás... Má duše po ní lačna, – je mládí mého vzkaz! – [9] Chci posměch hloupé láje, chci pustý boje ryk! Nechť kolem mlha, tma je, já na všecko si zvyk’! Chci – pokud zbytek síly, ten větru prudký hvizd! A potom v smrti chvíli, jak svátý spadnout list. 10
Básně v knize A porta inferi:
  1. Píseň podzimní.
  2. Otázky.
  3. Triumf.
  4. Kdo tebe, drahá, jednou dotkne se.
  5. Žlutá růže.
  6. Drama.
  7. Pianissimo.
  8. Zaniknuvší refrain.
  9. Ta vášeň dohřměla.
  10. Nad svými starými verši.
  11. Hudba.
  12. Pohádka.
  13. Můj rytíři!
  14. Nálada Polabí.
  15. Vzkřiknout!
  16. Litanie k Panně Marii.
  17. Krajina duše.
  18. Výbuch.
  19. Poslední světla.
  20. Můj souveraine!
  21. Oblaka.
  22. Západ slunce Léta Páně...
  23. Sonet o smutném ránu.
  24. Bezsenné noci.
  25. Stín dávné doby.
  26. Šla duše moje.
  27. Krise.
  28. Bylo to takto:
  29. Improvisace na motiv z pohádky.
  30. Zapomenutá stráž.
  31. Ballada z r. 1896 na látku ctihodně starou.
  32. Nálada.
  33. Scéna.
  34. Delikátní motiv.
  35. 21. X. 1896.
  36. 31. X. 1896.
  37. Jdem.
  38. Meditace.
  39. Smuteční verše.
  40. Na melodii neznámé písně.
  41. Ironická ballada.
  42. Sentimentální ballada.
  43. Jdu říší strnulou.
  44. Na nedopsané drama.
  45. 16. I. 1897.
  46. Vzpomínáš?!
  47. Habemus papam...
  48. Dobře ti rozumím.
  49. Usque ad ultima.
  50. Praedistinace.
  51. Ballada o fatu vzpoury duše.