Šla duše moje.

Viktor Dyk

Šla duše moje.
Ta nebesa jak dnes jsou zatažena! Co prohání se černavých tam chmur! Šla moje duše, Maří Magdalena, do Canossy, kde papeže byl dvůr. Tři noci bosá stála na nádvoří, co mrazný padal k dálným pláním dech. Kdy tváře její horkým studem hoří, sníh na kajicné roucho její leh’! A kněži přísní v načernalé kápí se smáli jí, jak zřeli ji tam stát. A její slzy sníh ten chladný skrápí, a on je rázem jedním rozehřát. A nikdo nedí slova rozhřešení za hříchy její, neřest zašlých dnů, za nízkost, bláto dávných okamžení, za nedávné lži, za ničemnost snů! A nebesa jsou celá zatažena! Co prohání se černavých tam chmur! Šla moje duše, Maří Magdalena..Magdalena... V Canosse klečí, papežův kde dvůr..dvůr... 36
Básně v knize A porta inferi:
  1. Píseň podzimní.
  2. Otázky.
  3. Triumf.
  4. Kdo tebe, drahá, jednou dotkne se.
  5. Žlutá růže.
  6. Drama.
  7. Pianissimo.
  8. Zaniknuvší refrain.
  9. Ta vášeň dohřměla.
  10. Nad svými starými verši.
  11. Hudba.
  12. Pohádka.
  13. Můj rytíři!
  14. Nálada Polabí.
  15. Vzkřiknout!
  16. Litanie k Panně Marii.
  17. Krajina duše.
  18. Výbuch.
  19. Poslední světla.
  20. Můj souveraine!
  21. Oblaka.
  22. Západ slunce Léta Páně...
  23. Sonet o smutném ránu.
  24. Bezsenné noci.
  25. Stín dávné doby.
  26. Šla duše moje.
  27. Krise.
  28. Bylo to takto:
  29. Improvisace na motiv z pohádky.
  30. Zapomenutá stráž.
  31. Ballada z r. 1896 na látku ctihodně starou.
  32. Nálada.
  33. Scéna.
  34. Delikátní motiv.
  35. 21. X. 1896.
  36. 31. X. 1896.
  37. Jdem.
  38. Meditace.
  39. Smuteční verše.
  40. Na melodii neznámé písně.
  41. Ironická ballada.
  42. Sentimentální ballada.
  43. Jdu říší strnulou.
  44. Na nedopsané drama.
  45. 16. I. 1897.
  46. Vzpomínáš?!
  47. Habemus papam...
  48. Dobře ti rozumím.
  49. Usque ad ultima.
  50. Praedistinace.
  51. Ballada o fatu vzpoury duše.