Triumf.

Viktor Dyk

Triumf. (S.)
Až budu jednou zvadat a potáhne kol stín! A padat, padat, padat do hlubin! Má duše volně vzletí daleko nad světy. Věčnost jí bude zněti v ústrety. Vrátí se dum mých příval, sny moje – vyhnanci. I ta, jižjíž rád jsem zpíval romanci. Vše procítím zas čistě, svých vášní hárání, vlas uvidím tam jistě havranní. Tvář uzřím (usmívavou) za světů hučení. Potáhne zas mou hlavou nadšení. Cos zalká. Vání chladné, tajemný táhne stín. Oh, až má duše padne do hlubin! 12