Výbuch.

Viktor Dyk

Výbuch.
A duše tvoje vztekem nechvěje se, ty nevmetneš jim kletbu hroznou v tvář?! A pustý orkán vším tím nezatřese, a vylhanou jim nesmete v prach zář?! A ty jsi neslyšel, jak banálnosti chválí, a ty jsi neviděl, jak hloupost vítězí?! A ty jsi netušil, že přiblble se smáli, a necítils’ jich hrubost bez mezí?! Ta hrozná nenávist a vášnivá ta zloba, ta nezachvěla posud duší tvou?! Tys necítilnecítil, jak malichernou doba, a nechvěl jsi se vášní ničivou?! Šels klidně kol, a v stopách cizích chodil, jak mušek sbor vždy lampu oblétá?! Oh, nízkost, všednost – to tvůj celý podíl! Ode mne odstup, nejsi poeta! 28