16. I. 1897.

Viktor Dyk

16. I. 1897.
A my se jednou setkáme. Ale zde ne. Někde mimo kosmos. Tvé svahy jsou srázné, holé, čedič tvrdý, tmavý, mou píseň měkce, sténavě pláčí podzimní lesy, tvé zraky plné hrdosti – o illuse, která neguje! – tvé rhythmy plné odboje, jenž vysmívá se v prázdno. (Je to už stará pohádka, a nelze jí už věřit!) – Ale my se jednou setkáme. Ale zde ne. Mimo kosmos! A zrak tvůj shrdavý a urážlivé gesto, vše, co mne ranilo, a ještě může ranit, poznámka drsná – holý onen čedič?! Se zbytkem víry, jež kreslila dávné mi vise, se zbytkem touhy, jež vedla mne v pisčité pouště, – V pisčité pouště! – ano vidím: Jednou. Ale zde ne. Někde mimo kosmos! 56
Básně v knize A porta inferi:
  1. Píseň podzimní.
  2. Otázky.
  3. Triumf.
  4. Kdo tebe, drahá, jednou dotkne se.
  5. Žlutá růže.
  6. Drama.
  7. Pianissimo.
  8. Zaniknuvší refrain.
  9. Ta vášeň dohřměla.
  10. Nad svými starými verši.
  11. Hudba.
  12. Pohádka.
  13. Můj rytíři!
  14. Nálada Polabí.
  15. Vzkřiknout!
  16. Litanie k Panně Marii.
  17. Krajina duše.
  18. Výbuch.
  19. Poslední světla.
  20. Můj souveraine!
  21. Oblaka.
  22. Západ slunce Léta Páně...
  23. Sonet o smutném ránu.
  24. Bezsenné noci.
  25. Stín dávné doby.
  26. Šla duše moje.
  27. Krise.
  28. Bylo to takto:
  29. Improvisace na motiv z pohádky.
  30. Zapomenutá stráž.
  31. Ballada z r. 1896 na látku ctihodně starou.
  32. Nálada.
  33. Scéna.
  34. Delikátní motiv.
  35. 21. X. 1896.
  36. 31. X. 1896.
  37. Jdem.
  38. Meditace.
  39. Smuteční verše.
  40. Na melodii neznámé písně.
  41. Ironická ballada.
  42. Sentimentální ballada.
  43. Jdu říší strnulou.
  44. Na nedopsané drama.
  45. 16. I. 1897.
  46. Vzpomínáš?!
  47. Habemus papam...
  48. Dobře ti rozumím.
  49. Usque ad ultima.
  50. Praedistinace.
  51. Ballada o fatu vzpoury duše.