Píseň podzimní.

Viktor Dyk

Táhněte nebem, mračna, z vás každé bouři věšť! Má duše po ní lačna, chci vítr, chlad a dešť! Až bude vítr váti, pak vyjdu sobě rád... Chci s ním se prudce rváti, vždyť šťasten jsem a mlád! Chci metelici snésti, neb máj svůj v duši mám. Chci bouřné lásky štěstí! Chci sladký slávy klam! Táhněte, šedá mračna, věšť každé bouři z vás... Má duše po ní lačna, – je mládí mého vzkaz! – Chci posměch hloupé láje, chci pustý boje ryk! Nechť kolem mlha, tma je, já na všecko si zvyk’! Chci – pokud zbytek síly, ten větru prudký hvizd! A potom v smrti chvíli, jak svátý spadnout list.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

446. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Babánek)
  2. XIX. DÍVKA Z PŘEDMĚSTÍ. (Petr Křička)
  3. V zátiší. (Xaver Dvořák)
  4. Podzimní meditace. (Bohuslav Květ)
  5. Píseň. (Josef Svatopluk Machar)
  6. XIX. Dešť od rána se řinul, (Karel Babánek)
  7. Při bouři noční. (Xaver Dvořák)
  8. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. Duma zimní noci. (Adolf Heyduk)
  10. S PADAJÍCÍMI KVĚTY. (Jan Červenka)