Život.

Jaroslav Vrchlický

Život.
Je moře, které loď svou k hloubi rve, je včela s vlastní smrti žihadlem, je dýka, která píchá do krve, je roztříštěným všeho zrcadlem, je kat i lékař, zločin je a – soud; je svobody dech a je řinkot pout, je ustavičný, věčně zvratný proud, kam vteřinami házíš, co zveš své, jejž brázdíš naposled a po prvé... 101