Ať!

Jaroslav Vrchlický

Ať!
Ať bouří bol a hřmí to kol, jen srdce když je svěží, ať pyramida na vrchol se nad vše hnusu věží, jen pod ní živé nechť krvácí, po shonu dne a po práci ať tvoje srdce leží! Jen srdci nedej zkamenět, jen z něho zdroj když běží, byť krev to byla, tryská v svět, jsi živ! Ať bez otěží hřmí závist, zášť a zloba zlých, sta ran do srdce! Ono z nich se vzpne jak orel svěží! V tom věčná tvoje mladost jest, jež zpívá v zvonů spěži, dál v nový cval, až k záři hvězd a za ně dál, byť stěží! Však chtěl jsi přec, a živé je to srdce plné naděje, ať stáří v skráně sněží, to živé v sněhu leží – – – 103