Ješitnost.

Jaroslav Vrchlický

Ješitnost.
Nač může zde být člověk ješitným, kde všecko přelud jest a sen a dým? Kde všecko náhoda a nálada, kde okamžiku všecko propadá? Na čisté prádlo své a ruce bílé, na koně svého, verše roztomilé, na dobré slovo, skutek, lidský dík? To může trvati jen okamžik. I dobrý čin, jenž nejlepším jest z všeho, můž’ v zárodku svém býti strůjce zlého, zda v skutku dobrým byl, si pomyslíš, zlo, které nasil, zda-li o tom víš? Jdi hložím tak anebo růžemi, jak slepý krtek ryješ pod zemí, zem chví se před tebou a ustupuje, skulinou smrti oko pozoruje čas, prostor, světy, nekonečnost, dým... Lze v skutku být na něco ješitným? 108

Kniha Žamberské zvony a jiné básně (1901)
Autor Jaroslav Vrchlický