Všednost.

Jaroslav Vrchlický

Všednost.
Všední den, ba tuze, tuze všední, všecko všední, kam se poohledni! Ale kdo ví, co můž’ večer snésti? Přišel večer – co tu náhle štěstí! Největších snů rázem vyplněno, od přítele tklivé pozdravení, trochu na noc vlastní dobré práce – Po všedním dnu lze tak usnout sladce! 145