POZDRAV JOSEFU ŠTOLBOVI KE DNI 3. MÁJE 1906
Do třesku číší, v družný kvas
se ozval náhle přísný hlas,
do ucha zasyčel Ti zkrátka:
Šedesátka!
Jak z jabloně by květ se schvěl,
tak sněhu vloček tiše sjel
v Tvůj černý vlas, tam poutkvěl,
ba, veselá to k písni není látka,
ta šedesátka!
Leč konec řečí, protestů,
chyť zmužile tu nevěstu!
Co platna s ní teď každá hádka?
Šedesátka
zde jest a buší na dveře,
jen jdi, jí otevř v důvěře,
u vás vždy dobré večeře
a veselost, humoru všeho matka.
Co šedesátka!
320
Vždy humor měls a ten Tě nes
líp než sám Pegas do nebes,
ať letí bouřněj z láhve zátka!
Šedesátka
ať padne s ní! – Však byl to rej,
v smích všem se šířil obličej
a za vším stál tys, čaroděj,
vždy k žertu maje otevřená vrátka.
Nu, šedesátka!
Co s ní, když jednou tady jest?
Však tebou dá se v kolo vést
a čtverylka s ní bude hladká!
Šedesátka!
Číms svěžest vdechls v malátnost,
tam tebou smích vpad, rajský host,
je tobě k budoucnosti most
a nám divákům chvilka sladká. –
Žij, šedesátka!