ČÍM MENŠÍ MOJE VLAST, TÍM VĚTŠÍ LÁSKA K NÍ!

Jaroslav Vrchlický

Čím menší moje vlast, tím větší láska k ní! Tím slovem mohlo pouze velké srdce bíti, to slovo mohlo pouze z veškerých úst zníti a z duše, která prosta všeho sobectví! Čím menší vlast, čím chudší, tím je dražší, však právě malá že jest, stokrát víc je naší, a z této lásky již se jitra zoře skví! Čím menší, milejší, tak sladká, bůh to ví, a k srdcím přirůstá ti každým ňader dechem, jak chceš se zapírej, ty cítíš „Já jsem Čechem!“, a když to cítím sám, ať celý kraj tím zní. Jest mimo nás, jest v nás, jest kolem všady, a jako strážci od věků hor tu dlouhé řady jí k obraně a vrahům nerozborné ční! Ó sladko radost mít a sladko trpět s ní! Číst v jejích dějin stránkách – to již epopeje, číst v jejích mythů bájích – již se slza leje, dlaň choulí na pěstě se a oko dumou tmí, však vidět její hvězdy, hrady, vsi a města, to triumfálné k odvetě otevřena cesta a každičký krok v té cestě hlásá vítězství! Jak obraz její všem ve srdcích pevně tkví, nechť Čecha zhltí již kraj nehostinný, cizí, ta chudá malá vlast mu z nitra nevymizí, ten dumající hvozd, ta chyž, jež pod ním sní; a zpátky, zpátky zas jej žene touha brzy, tam zapomene vše, co zdírá jej a mrzí, a dříve nestane, až rtem svým na ní lpí. Snad že tak malá jest, tím nám jest milejší, lze tak ji přehlédnout, lze tak ji obejmouti, a tento lásky cit je vždycky luznější! Je malá, maličká, leč skrytá v ní jsou zřídla všech velkých duchů i rozletů všech křídla, kéž sokolí jen vzlet a tužba pevnější! A nechť i chudí jsme, vždy zůstaneme sví! Dát mozek – málo pro tu milovanou, dát srdce – málo pro tu k smrti štvanou, dát sebe – jediné jest lásky tajemství! Ó, dejme všichni sebe drahé matce, ať jednou po mechu se jde jí sladce, ať vposled řekne si, že o svých synech ví! Čím menší moje vlast, tím větší láska k ní!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

193. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXXIII. Jaké práce mne to druhdy stálo, (Josef Uhlíř)
  2. Moravě. (František Serafínský Procházka)
  3. LXXXIV. LEONOVI HRAB. z THUNU a HOHENŠTEJNA. (František Ladislav Čelakovský)
  4. I. Chci k Tobě takým promluviti slovem, (Adolf Heyduk)
  5. JÁ JSEM TĚ VŽDYCKY MILOVALA... (Růžena Jesenská)
  6. Nápisové. (Josef Jungmann)
  7. XXIII. Marje – kdybych básníkem byl, (František Karel Drahoňovský)
  8. Nevím, co mně lásku dobylo: (Jan Neruda)
  9. XXXIV. Máť všecko naše pocítění (Vítězslav Hálek)
  10. V. Já vlasť svou drahou miluju (Jan Duchoslav Panýrek)