Narciss.

Jaroslav Vrchlický

Kdysi Narciss v sladké touze zadíval se do pramene; nebe, jež se nad ním klene, neviděl, zřel sebe pouze. Než se ohled zpět, proměněn byl v květ. Tak bůh rovněž v tvůrčí touze v prostor patřil beze hrází, moře změn se valí, vzchází, bůh se díval dlouze, dlouze. Než se ohled zpět, proměněn byl v svět. Básníku! Ty v čárné touze zříš v svou duši, jak se kalí, jak se jasní z hloubi, z dáli, cos tam blýská v hvězdné prouze, a tvé duše svět v básni tvojí zkvět. V kosmu v nekonečné touze na sebe se všecko dívá, oko oku vlídně kývá, hvězda s nebe hvězdě v strouze; v jedno oko zpět hledí Narciss – svět.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

328. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)
  2. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  3. Mladá dívka. (Jaroslav Vrchlický)
  4. U nás. (Otakar Mokrý)
  5. 117. Ajhle kterak krůpěj zachvívá tamto na listu! (František Sušil)
  6. Moře. (Jaroslav Vrchlický)
  7. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  8. Venuše. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Příteli Jacintu Verdaguerovi. (Sigismund Bouška)
  10. Přání. (Jaroslav Vrchlický)