Narciss.

Jaroslav Vrchlický

Narciss.
Kdysi Narciss v sladké touze zadíval se do pramene; nebe, jež se nad ním klene, neviděl, zřel sebe pouze. Než se ohled zpět, proměněn byl v květ. Tak bůh rovněž v tvůrčí touze v prostor patřil beze hrází, moře změn se valí, vzchází, bůh se díval dlouze, dlouze. Než se ohled zpět, proměněn byl v svět. Básníku! Ty v čárné touze zříš v svou duši, jak se kalí, jak se jasní z hloubi, z dáli, cos tam blýská v hvězdné prouze, a tvé duše svět v básni tvojí zkvět. 142 V kosmu v nekonečné touze na sebe se všecko dívá, oko oku vlídně kývá, hvězda s nebe hvězdě v strouze; v jedno oko zpět hledí Narciss – svět. 143

Kniha Život a smrt (1892)
Autor Jaroslav Vrchlický