VII. Učitelům kmetům.

Jan Vřesnický

VII.
Učitelům kmetům.
Vy stařečkové vlídní, stříbrovlasí, vám také znělku k vaší poctě píši, vám, již jste pili na dno žití číši a dbali jste jen drahé vlasti spásy. Jste jak ty vísky tichounké. Kdo hlásí jich činy, klopotu? Co k slávy výši ty přispěly, čím srdce jejich dýší, kdo sbírá zde ty perly a ty klasy? Jste jak ty hvězdy v dáli nedohledné. Kdo o nich ví, kdo o živém jich ruchu? Ty tratí se, až zcela zář jich zbledne. A víc jich není, kdy by hvězdář chytil jich zlatý lesk a pronikl k jich duchu. – Já ptám se, komu jejich jas se třpytil? 11

Kniha Pod bělorudým praporem (1892)
Autor Jan Nálevka