VIII. Těm starým druhům na věčnosti.

Jan Vřesnický

VIII.
Těm starým druhům na věčnosti.

Vy také žili jste a vychovali nás, zápasící tvrdé pokolení. Kdy pomním vás, krev v těle se mi pění a minulosť se mrakem na mne valí. Jak žili jste a jak jste bojovali? Tu za kus chleba prostí, ponížení, tam za národ jste láskou zanícení po chudých vískách tiše horovali. Co platil tenkrát v světě kantor starý? A přece rostlo vámi seté zrní a nepadalo darmo mezi trní. A vaše jména? Sotva křížek charý je hlásá lidu na hřbitově kdesi neb režný inkoust v prachu na partesi. 12