L. Znělka závěrečná.

Jan Vřesnický

L.
Znělka závěrečná.

Stranou hluku bouřícího davu vlasti na popraží v jara tuše vysnila ty zpěvy moje duše; v dumách teskných skláním nad ně hlavu. V dáli slyším různých hlasů vřavu, vidím masky, tvářící se suše, odpůrce, již city naše hluše smýkají a vlekou na popravu. Hořko jest mi. Domovinou duje bouře divá. Zda váš hlahol, znělky, souhlasných se srdcí dožaluje? Víru mám, že zvůle nezvítězí. Vzroste síla nám, jak boj ten velký, na svěr okovův i na řetězy! 54 OBSAH.
I. Pod obraz J. A. Komenského. II. Znělka úvodní. III. Já prosím. IV. Druhům v povolání. I. V. Druhům v povolání. II. VI. Mladým soudruhům. VII. Učitelům kmetům. VIII. Těm starým druhům na věčnosti. IX. Nad vzrostlým lánem. X. Na sklonku roku. XI. Jsme světlonoši. XII. Lid učitelstvu. XIII. Učitelstvo lidu. XIV. Všechno pro mládež. XV. Bílý dům. XVI. Bojem k cíli. XVII. Mladý učitel. XVIII. Školám odnárodňujícím. XIX. Školy matičné. XX. Mládež do školy nastupující. XXI. Mládež opouštějící školu. XXII. Porovnání. XXIII. Na začátku školního roku. XXIV. Na konci školního roku. XXV. Starý kantor. XXVI. Dítě, které začíná čísti. XXVII. V tiché vísce. XXVIII. Pracuj! XXIX. Mozol poslední. XXX. Já viděl je. XXXI. České učitelstvo a kněžstvokněžstvo. XXXII. Vítězství osvěty. XXXIII. Pomníky nejdůstojnější. XXXIV. Znělka jubilejní. XXXV. Rolník a učitel. XXXVI. U matičné pokladny před fontánou. XXXVII. České školy. I. XXXVIII. České školy. II. XXXIX. Odhoďme pryč lesklé cety! XL. My rozséváme. XLI. Osvěta a práce. XLII. Na konci žití. XLIII. Teď neplatí nic ustupovat. XLIV. Ó bratři! XLV. My jednotlivci. XLVI. Na místě žaláře – škola. XLVII. Já věřím. XLVIII. Nelíbej pouta! XLIX. Modlitba národního učitele. L. Znělka závěrečná.
E: av; 2004 [56]