Jeden den.

Josef Wenzig

Jeden den.
Na jejích rtou sladkých lpěje, S vroucným citem objímán, S vroucným citem objímaje, Rajskou slastí pronímán – Vůkol bor se rozestíral, V povětří skřivánek pěl, A na blankytové báni Nejjasnější den se stkvěl – Ó jak štasten, nevyslovně Šťasten toho dne jsem byl, Jak mi slasti jeho pocit V srdce hlubiny se vryl! Nechť budoucně krutý osud Záští ke mně vzteklou vře, Já i v mukách volat budu: Ach, jak krásný život zde! 15 A když hodina mé smrti Mrakorodá uhodí, Onoho dne zlatá zoře Za hroby mne provodí.

Kniha Básně (in Josefa Wenziga Sebrané spisy, svazek 2) (1874)
Autor Josef Wenzig