Noční cestování.

Josef Wenzig

Noční cestování.
Ej noc, ta bledá děvice, Přes luhy, přes lesy kráčí! Za ní se z blízka a z daleka Dav šedých stínů vláčí. 33 A jeden z nich hned poznávám – Sečkej, ó sečkej, milá! Proč spěcháš tak plaše přes rybník? Že’s nevěrná mně byla? Utichnul šumot doubravy, Ni lístek nehýbá se, A hle! zastřená mračnem tvář Měsíce odkrývá se. Tu mizejí stíny – nevidět – Již-li snad v hrobě hnije? Ach samotinký putuji dál, A v houští sova vyje.