Čtvero ročních časů.

Josef Wenzig

Čtvero ročních časů.
Jaro růžené ti ozdobuje Rty a líce svěží lepostí; Plodné léto s tvorčí radostí Pučící tvá ňádra posvěcuje; Jeseň zlatostkvoucí ozařuje Kadeřů tě rusou hojností; Zima též s svou sněhobělostí Po tvých ramenou se rozhošťuje. Tak je tebou jaksi zastavena Prchlá ročních časů posloupnost, V jednotu jich různosť uvedena. A když čas se tobě pokořiti Nezdráhá se, ač je pyšen dost, Jak se nemám já ti podrobiti! 162