Dobročinná.

Josef Wenzig

Dobročinná.
Pohlédám-li na tvé působení, Jak po stezkách tvého života Všude zkvétá nuzných blahota, Tož i já mám z toho potěšení. Jemná rosa je tvé utrpení, Teplá vlažička tvá štědrota; Kde se jevíš, mizí mrákota Jako při růžovém rozednění. A jak vyšší moci, nevídány, Často mezi lid se míchají, A potichu hojí bolné rány: Tak nejraděj blažíš ve skrytosti, A když to mé zraky zhlédají, Plesám nejvíc, že’s má na věčnosti.