Sokolské žerty.

Hugo Václav Wunsch

Ráda věděla bych věru, proč mé srdce tíži cítí, že odešel švarný Sokol, jejž bych chtěla stále zříti. Není divu! Mrštný Sokol, jakmile jen tebe zočil, podle zvyku smělým skokem do srdéčka tvého skočil. Podívej se, jak náš bratr zase novou láskou hoří, jak svou milku zanedbává a se jiné dívce koří. Nediv se, že na tu onu dívá on se hned po očku; víš přec, že náš bratr milý potrpí si na odbočku.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

679. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. Květinářka. (Adolf Heyduk)
  3. Na Marynu. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  4. 9. Do památníku. (Jaromír Březanovský)
  5. KOZÁKOVO LOUČENÍ. (Václav Hanka)
  6. EROTIKON III. (Arnošt Ráž)
  7. Vyčítání. (František Dobromysl Trnka)
  8. Ballada o macešce. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Mince, jíž uletěl kanár. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  10. KOUZELNICE. (Václav Bolemír Nebeský)