KOZÁKOVO LOUČENÍ.

Václav Hanka

Krásná Minko musím jíti, ach mé srdce bolest cítí, daleko od tebe býti Minko rozmilá! Smutný den až odtud půjdu, smutně pro tě plakat budu, v hájích, roklích volat budu: kde jsi Minko má! Nikdy se ti neodvrátí srdce vždycky plápolati, pozdravení posílati z boje Minko má. Kolik měsícův as mine, než tě hoch tvůj k srdci vine, ach slyš, jak teď hořem hyne, zůstaň upřímá. Mám svou Minku opustiti, a své líce bledé míti, radost všecku zapuditi, Minko upřímá! Ve dne v noci budu státi a jim žel svůj žalovati, lidí všech se budu ptáti, kdo mou Minku zná? Hlubě umlknou mé písně, oči mé se zamknou svisně, vrátímli se však z té tísně, Minko v slibu stůj. Přijduli s jizvami v tváři, nechť i kvetoucí pleť záři mladosti tvé trudnost maří, budu věčně tvůj!

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

644. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. Ballada o macešce. (Augustin Eugen Mužík)
  3. Květinářka. (Adolf Heyduk)
  4. Na Marynu. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  5. Útěcha. (Simeon Karel Macháček)
  6. 13. května (Jan Neruda)
  7. 17. Chudinké kvítečko (Josef Kuchař)
  8. IV. Kdys duši byl bych snad vyplakal, (Josef Kuchař)
  9. Sokolské žerty. (Hugo Václav Wunsch)
  10. IV. (Josef Kubelka)