Šťastný párek.

Hugo Václav Wunsch

Šťastný párek.
Již sami jsou si v náruč klesli oba; ó, krásná doba, když jeden s druhým city svoje sdílí v té šťastné chvíli; následkem slasti posud nepoznané jim slza kane, snad radostí neb touhou věčně novou, již láskou zovou? Ach, lásko, tebou nový život dýše, jejž ze své říše jim Eros snesl v slunce žárném jasu pro jejich spásu. Však nechci hledět závistivým okem a nechci sokem ni stát se rušitelem jejich štěstí, jež račiž kvésti. Leč pravdu přece vyzraditi musím, ač za to zkusím – on „sedmdesát pět“ již téměř roků čítá, ji „šedesátka“ zase blahosklonně vítá. 32

Kniha Prach a broky (1890)
Autor Hugo Václav Wunsch