Hotový poeta.

Hugo Václav Wunsch

Hotový poeta.
Byl první máj, byl lásky čas, dramaturgův se ozval hlas, ten oktavánu platil, co tragédii zhatil. Hoj, milý statný příteli, to není ještě, víte-li, dost vyspělé a zralé, však pracujte jen dále. A pracoval i piloval, myšlénky v nové roucho vzpjal, a po létě zas vstoupí v kancelář mladík hloupý. Tu počne pan dramaturg lát: „Toť drzé jest, neb kolikrát vám říci mám, že stále jest všecko neuzralé?“ „Já myslil“ – mladík koktá – „že můj plod moh’ – uzrát dost, neb tolik – vod a parna – letos – slunce – svitu a pak – jsem dělal – maturitu.“

Kniha Prach a broky (1890)
Autor Hugo Václav Wunsch