Milost.

Jan z Hvězdy

O růžová mladosti, Nech lásky klamlivé! Co jest blahost milosti, Než růžové mladosti Oheň pošlý z jarosti, A čáry mámivé? O růžová mladosti, Nech lásky klamlivé! Ta slast, jenž prsa ouží, Peřesté roucho má; Ta nesladí, ta souží, A darmo prsa ouží, Potajmo jen vždy touží, Potajmo bolně lká. Ta slast, co prsa ouží, Peřesté roucho má. Kdož by chtěl věčně nýti A slasti odvykat? – Milost? ta káže mříti, Při luně teskně nýti, Blahým se vezdy mníti, A věčně povzdychat. – Kdož by chtěl věčně nýti A slasti odvykat?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

116. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 50. S růží. (Josef Uhlíř)
  2. MLADOST. (Václav Jaromír Picek)
  3. Růže – láska. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  4. Společenská. (Eliška Krásnohorská)
  5. Růže a pupen. (František Sušil)
  6. ANDĚL STRÁŽCE. (Václav Jaromír Picek)
  7. VANDA. (Otakar Červinka)
  8. XIII. Z vás co rozkoš se usmívá, (František Ladislav Čelakovský)
  9. Co neuvadne. (Eliška Krásnohorská)
  10. Mé dívce. (Hanuš Věnceslav Tůma)