Tajená láska.

Jan z Hvězdy

V tichém snu odpočívá Vesnička zvečera, Měsíček se usmívá Na vlnky jezera. A ve kvetoucí stráni Slavíček libě lká, A jen po dlouhém lkání Na chvílku umlká; Milostnou ale píseň Hned zase obnoví, všecku svoji tíseň Ve zpěvu vysloví. Rozkošnýmiť on hlásky Jeví své toužení, Jeví i bol své lásky Ve truchlivém pění. O bys věděl, slavíčku, Že stejně cítíme: Zaletěl bys, poslíčku, K okénku dívky . Zasedna na větvinku Větrem rozhoupanou, Zbudil bys mou dívčinku, Spaním opoutanou. A zpěvem bys roztoužil To srdečko její, Bych déle se nesoužil Přemarnou nadějí. A však kdybys to věděl, Teprv by bylo zle! Jiným bys to pověděl Snad i milence své. Pak by se mohlo státi, Že, co jsme skrývali, O tom by snad i ptáci Na střeše zpívali.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

35. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXVII. Překrásně slavík v houští zpívá, (Josef Uhlíř)
  2. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. Mé jaro přichází. (Rudolf Pokorný)
  4. Varoň. (Antal Stašek)
  5. NA DEN 21. ČERVNA 1844. (Jan Vlk)
  6. V DÁLI. (Jaroslav Goll)
  7. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  8. 39. Jarní krajina. (Jan Slavomír Tomíček)
  9. Minula mladosť... (Jan Evangelista Nečas)
  10. Již nikde hluk a nikde kvap. (Ervín Špindler)