Co bylo moje dětství? Bázeň, touha.
Co bylo moje dětství? Bázeň, touha.
Co bylo jinošství mé? Bázeň, touha.
Samé boje, smutky, elegie,
samé psychalgie, nostalgie,
samé nezkojení, samé churavění,
samé revolty a pláč....pláč... a touha, touha....touha...
Jenom do prázdna mé srdce vždycky krvácelo!
Z bolných rozpjetí se domů navracelo –
peruť přelomenou,
hlavu unavenou –
ruku pokleslou,
a v svém smutném, vyčítavém zraku
všechnu naději a víru pohaslou....pohaslou...
O tragickém poslání svém často jsem si sníval:
Jsem pták s vyklovaným zrakem, abych smutněj’ zpíval?
Je mé srdce obětnicí plamene,
aby krásněj’ naříkalo, spálené?
V škeblích nemocných se perly vytvářejí,
ptáče v bolesti své kouzelněji zpívá;
nezkojená žena krásně tak se dívá....dívá...
Či svým utrpením v jiné sféry spěji?
13