SIBYLLINY KNIHY...
Tak v mysli s bolestí probírám svoje žití:
Jak mnoho moh’ jsem žít, a jak jsem málo žil!
Jak mnoho mohl jsem v životě, v světě býti,
a jak jsem zde jen přece málo byl!
Co stalo se, už nelze odestáti,
co učiněno, nelze odčinit;
co minulo, to víc se nenavrátí,
dnes lze jen litovat a beznadějně snít.
Má každý tvor svůj čas zde vyměřený,
co hřivnu svou – a na tom záleží,
jak hřivnou tou, ať větší, menší ceny,
dle svého prospěchu a cíle naloží.
Jak jdeš – už určuješ. Jsi v cestě omezený
vším, čím šel’s dřív –
a každý čin tvůj má zas nový vliv,
v okolí, v tobě nové tvoře změny.
Jak knihy Sibylliny oddíly jsou žití,
ty nelze nikdy dosti zaplatit –
čím víc jich necháš marně uhořeti,
tím za zbylé víc Osud bude chtít!
104