POZEMSKÁ LÁSKA A MY, BÁSNÍCI VĚČNOSTI.

Zikmund Winter

Eh ať už se klameme navzájem(Na) v své ubohé erotice(Na) Jen když nás illuse oblaží(Na) potřebujeme více(Na) Ve věčnost lásky své věříme(Na) a přece milujem chvíli(Na) dnes k ženě té a zítra té(Na) náš cit nás věčností mýlí(Na) Že žena je právě taková(Na) to mělo by nás mučit(Na) Oh od zvířat od zvířat nevinných(Na) třeba se tady učit(Na) Což tím že cit ženy člověka(Na) podléhá po čase změně(Na) Což tím že láska je dočasná(Na) je o to pravdivá méně(Na) Jsou duchové kteří dovedou(Na) pochopit smysl Bytí(Na) jít žitím jak zářící zahradou(Na) jen žíti a žíti a žíti(Na) V lásce a všude blahoslavit(Na) koloběh života změny(Na) žízniví vděčně píti si(Na) illusi z polibků ženy(Na) Leč nám nám básníkům Věčnosti(Na) sen s láskou nemožno spojit(Na) nás illuse lásky chvilkové(Na) nemůže uspokojit(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	8
Celkem veršů:	28
Neurčeno:	28 (100 %)